Golfový antikvariát

Počešťování cizích slov je nevyzpytatelná věc. Vezměme např. „green“. Oficiální termín „jamkoviště“, který používají Pravidla golfu, se v praxi takřka nepoužívá. Píšeme „green“, „grýn“ nebo „grín“ a není asi možné uhodnout, zda se některá z těchto verzí v češtině nakonec uhnízdí coby regulérní spisovné slovo.

Golf se u nás ovšem hraje již sto let, takže problematika překladu anglických termínů není nikterak mladá disciplína. V úplných počátcích provozovali tento sport sice výhradně zahraniční hráči během návštěv našich lázeňských měst, ale s prvními českými kluby začal ve dvacátých letech minulého století vznikat také český golfový slovník.

Pohled do dvou dobových knih (Golf a jeho pravidla z roku 1924 a Golf a croquet z roku 1927) umožňuje zajímavé srovnání slovníku golfových pionýrů s tím současným naším.

Odpaliště – odraziště, východisko
Green – cílový trávník
Hůl – pálka, palice
Hlava hole – hlavice
Bag – pytel, toulec
Držení – chvat, obchvat
Odpal – odraz, úhoz, hod
Švih – výkyv, rozmach
Scorekarta – počítací lístek

Na druhé straně existují výrazy, které jsou už od prvopočátku českého golfu neměnné. Mezi ně patří např. hra na rány, hra na jamky, jamka, praporek, dělená jamka, míč, spuštění míče, hřiště, mimo hřiště, překážka či postoj.