Skončila jamkovka plná překvapení

Jamkové mistrovství klubu letos připomínalo ruskou ruletu. Kdo půjde ze hry, to bylo žhavou otázkou v každém kole. Hned v tom prvním šel ven loňský finalista David Jirků, jehož vyprovodil Renda Baše. Druhé kolo nepřežili tři nasazení hráči, ve třetím kole vypadla nasazená jednička a obhájce titulu Jakub Mojžíš, kterého vyřadil Vláďa Wsól.

Největším překvapením mužského pavouka byl asi Martin Ettel. V každém duelu narazil na soupeře s výrazně nižším hendikepem, ale že by si z toho něco dělal, to tedy ne. V prvním kole porazil Martina Černého. Ve druhém mu pomohla skreč Bohumila Holubce ze zdravotních důvodů, byť z toho způsobu výhry samozřejmě žádnou radost neměl.

V dalším kole na Martina Ettela narazil Petr Solich, úspěšný člen seniorského reprezentačního týmu GCHK. Ani ten ale na něj nenašel recept. Úspěšný byl až v semifinále Míra Šafařík, byť v tomto případě výsledek zápasu ovlivnil zdravotní stav. Míra následně Martinovi vysekl poklonu: "Martin si zaslouží můj obdiv. Ač indisponován, přesto hrál, a vůbec ne špatně. Se stabilizovaným krkem a pod medikamenty byl nucen hrát jednoduchou hru a nic nevymýšlet. Škoda jen, že nemohl být v plné kondici. Zápas neskrečoval, ale důstojně ho odehrál. Za to mu patří můj dík."

Druhou semifinálovou dvojici utvořili dva Vladimírové - Wsól a Rybář. První zmíněný měl za pasem skalp turnajové jedničky, druhý na svém kontě letité zkušenosti s jamkovými zápasy. Osmnáct jamek o vítězi nerozhodlo. Dodatečnou 19. jamku pro sebe získal Vláďa Rybář. Dodejme, že to v jeho podání nebylo zdaleka poprvé, kdy mač ve svůj prospěch rozhodl až ve hře nervů náhlou smrtí.

Ve finále proti sobě tedy nastoupili Vláďa Rybář a Míra Šafařík. Byl to boj na všech jamkách a ve vedení se oba hráči střídali. Míra nám opět poslal komentář: "V druhém kole jsem šel do višňovky s vedením 3 - 0, ale Láďa ho bleskově stáhnul hlavně krásným dlouhým puttem do paru na 15. jamce. Takže odchod z višňovky znamenal nerozhodný stav. Na 17. jamce jsem zabodoval já a 18. se hrála naplno. Láďa druhou ranou úspěšně atakoval green a já jsem nepovedeným běžcem dosáhl dokonce lepší pozice na greenu. Dohráli jsme oba par a bylo rozhodnuto."

Strom ženské kategorie nebyl ani zdaleka tak košatý, jako tomu bylo u mužů. Je velká škoda, že se mezi členkami klubu nenašlo více soutěživých hráček, ale taková je realita. Jiné to není ani v ostatních klubech, takže GCHK není v tomto ohledu výjimkou. Dva zápasy stačily na to, aby soutěž dospěla do finále. V něm se potkaly Zuzka Eliášová a Lucka Bičišťová. Vyrovnaný duel nakonec strhla na svou stranu Lucka, která vyhrála na 17. jamce a dokázala tak obhájit titul jamkové mistryně z předešlého roku.

Děkujeme všem hráčkám i hráčům za účast v soutěži. Letos nechybělo ani napětí, ani překvapení - a tak to v jamkovce má být.