Historie sportu gentlemanů
Někdy, v náhle se vynořivší slabé chvilce, snad můžeme trochu zalitovat, že golf je tak návykový sport, mající schopnost neustále odvádět naši mysl kamsi do neznáma a zneklidňovat náš život. Není to však žádný nový fenomén a tím, čím se rmoutí dnešní řadový golfista (chtěl by méně pracovat a více hrát), se trápili lidé už před šesti sty lety. V době, kdy se Skotsko připravovalo na obranu před Anglií, vedlo nadšení obyvatelstva do golfu a fotbalu dokonce k zanedbávání armádního tréninku (zejména lukostřelby) také k neplacení daní. To vše mělo za následek parlamentní zákaz obou sportů. Ačkoli byla klatba opětovně zdůrazňována v roce 1470 a 1491, lid ji velkou měrou ignoroval. Glasgowská dohoda datovaná rokem 1502 hru nakonec opět povolila, aby taky ne, když jí strůjce dohody král Jindřich IV. sám holdoval.
Člověk, jenž nikdy neokusil golf, možná řekne, že podobných sportů, kde se bouchá holí do míče, je nespočetné množství. To jistě ano, ale jedinečnost a neopakovatelnost každého hřiště činí golf nejoriginálnějším z nich. Navíc, kde jinde záleží jen a jen na vás? Váš soupeř nemá žádnou fyzickou možnost ovlivnit vaši hru, tak jako vy nemáte možnost zapůsobit na něj.
Vždy, už od raných dob golfu, byly všechny aspekty hry pro její hráče fascinující. Jak krásný je pocit prvního natýčkování na neznámém hřišti. Jak sladce zní zvuk ostrého cvaknutí míče a hlavy hole na odpališti, který vám během hry osmnáctkrát rozechví ušní bubínky. A samozřejmě je tu i pohled na hru mistrů - ovládání nejvyššího golfového umění dává vybrané skupině takřka mystickou auru. Kéž by nám jednou vyšlo tak skvělé kolo, jak ho tito "bohové" předvádějí každou hru.